Fragmenty - Církev vytváří morálku národa
J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český

J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
27. 4. 2018 8:08

Při slavnostní mši svaté v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v době repatriace kardinála Josefa Berana 21. dubna 2018 a v předvečer svátku sv. Vojtěcha Dominik  kardinál Duka pronesl odvážná slova, která by se měla tesat do kamene. Životní cestu sv. Vojtěcha a kardinála Josefa Berana pojal jako obhajobu lidské svobody, zápasu s otroctvím spolu s vytrvalým úsilím o láskyplné rodinné soužití. Oba jeho předchůdci řešili totéž, co opět řešíme my, a co může způsobit morální kolaps. Podle otce kardinála je dnes znovu a znovu v sázce totéž co v době Vojtěchově a po 2. světové válce v době Beranově. Nastala paralýza demokracie. Dokladem toho je, že ve chvíli, kdy vlast vítá kardinála Berana po 70 letech nuceného exilu, její prezident Miloš Zeman je hostem na sjezdu zločinné a zavržení hodné komunistické strany, která i přes ostudnou volební porážku dožaduje stále většího podílu na moci. Je to velmi zřetelné znamení hodiny, aby zaznělo rozhodné slovo. Primas český Dominik kardinál Duka proto nad rakví kardinála Josefa Berana a před lebkou sv. Vojtěcha pozvedl hlas: "Nemlčel kardinál Beran, nesmím mlčet ani já. Mám povinnost zvýšit hlas a křičet!" Uvádíme jeho zásadní sdělení nejen všem katolíkům, ale všem občanům, v plném znění a prosíme, aby se nad ním zamysleli než bude pozdě:

10. 4. 2018 15:20

„Máme přece svobodu“, tvrdí polští divadelníci, kteří hrají hru o svatém Janu Pavlu II., papeži, jehož jméno zná celý svět a díky kterému zná celý svět i Polsko. „Je to žumpa“, říká o hře jeden z polských poslanců, o hře, o které všichni mluví, ale skoro nikdo ji neviděl. Papež je tu vylíčen jako obhájce pedofilů a další nechutné podrobnosti „uměleckého díla“ není třeba uvádět. Ne, sám jsem hru neviděl a ani bych ji vidět nechtěl. Jde o kritiku papeže, nebo katolické církve? Bojím se, že ne tak docela. Jde o peníze, o skandál, který ono „umělecké“ dílo provází. Mám rád umění, dokonce i to současné a možná k údivu mnohých i blízkých spolupracovníků často obdivuji díla nová, neotřelá, nekonvenční. Je to věc vkusu. Ale troufám si říci že rozpoznám, kdy někdo provokuje pro provokaci samu, proto, aby se o něm mluvilo, ne proto, že by pociťoval potřebu představit dílo, které se vymyká běžnému chápání. Co však nesnáším a co pokládám za hanebné je způsob, kdy se tzv. umělci vezou na vlně samoúčelných provokací, protože jejich vlastních „originálních“ děl by si málokdo povšimnul.

10. 4. 2018 6:42

Radost z letošních Velikonoc násobí přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, kardinála Josefa Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Dovolte mi připomenout, kdo se to vlastně vrací. Josef Beran odešel po maturitě do semináře v Římě, po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Te Deum po zvolení Klementa Gottwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ovšem ani ne za půl roku byli opět ve  vězeních, a  za  slib zachování církevního školství. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálů Mindszentyho, Wyszyńskiho a Stepinace.

24. 3. 2018 16:53

Prožili jsme postní dobu, kdy nás evangelium seznámilo s proměněním Krista na hoře Tábor, hlouběji chápeme, nejenom velikost a slávu křesťanství, ale také problémy a těžkosti, které naši církev zasahují. Můžeme tedy říci, že jako církev opravdu jdeme ve stopách Ježíše Krista. Pro nás, pro pražské arcibiskupství je tato doba navíc poznamenána velkým úkolem, kterým je návrat otce kardinála arcibiskupa Josefa Berana do vlasti a do jeho katedrály. Není tedy možné uplynulé dny nepropojit s jeho životním osudem a dobou, kdy se po utrpení v koncentračních táborech Mauthausen a Dachau vrací domů a kdy jsou všechny velké naděje, které kladl do obnovy církve i do spolupráce mezi církví a společností z hlediska lidské perspektivy opravdu pohřbeny.

10. 1. 2018 17:20

V roce 2016  se v Bratislavě konalo setkání předsedů biskupských konferencí Střední a Východní Evropy a v Monte Carlu proběhlo shromáždění všech předsedů biskupských konferencí z celé Evropy. Obě akce rezonovaly tematicky – hovořilo se o migraci a rodině. Myslím, že pořadí témat je ve skutečnosti obrácené – krize rodiny a pak migrace, která má údajně vyřešit demografickou krizi. V roce 2016 se zdálo poněkud utopické řešit stav poklesu porodnosti v Evropě nabízenými politickými nástroji Evropské unie - přesídlením do Evropy 80 milionů cizích, převážně afrických obyvatel - neboť jejich zájem o pobyt v prostoru Střední a Východní Evropy byl tehdy minimální. Nabízená řešení vyvolávala přesto napětí a rozpory uvnitř společnosti, polarizovala ji a to se promítalo pochopitelně i do života církve. Nyní je situace jiná, zájem cizinců o přesídlení do Evropy je obrovský a přináší řadu problémů. 

4. 10. 2017 13:40

Stojíme opět na místě poznamenaném krví sv. Václava. Zde ve Staré Boleslavi vešel křtem krve do ráje, zde ve Staré Boleslavi se zrodila česká státnost. Pro  prolití své krve se stal dědicem české země. Stalo se tak ihned při přenesení jeho těla do kostela na Pražském hradě. To bylo v jeho dobách kanonizací, uznáním a provoláním svatosti. Stal se tedy světcem z vůle lidu a byl nazván dědicem naší země. To ovšem nebyl jen církevní či jen náboženský akt. Byl to i akt státotvorný.

5. 9. 2017 11:04

Beze sporu nám vadí zdevastovaná příroda, z které si sobci vytvářejí svá smetiště, na která mohou odhodit, cokoliv se jim zlíbí. Není na místě, aby se homilie  stala přednáškou o ekologii a možná že i já bych upadl do určitého sklonu, kdy se z ekologie vytváří ideologie. Každá ideologie nese svoje nebezpečí, nebezpečí netolerance, ale také i mocenské zvůle. Vzpomínám na svá studentská seminární léta, kdy jsme projížděli krajinou v severozápadních Čechách z Litoměřic přes Ústí nad Labem, Chomutov, Sokolov až do Chebu - zdevastovaná měsíční krajina. Co vedlo člověka k devastaci přírody? Vzpomeňme, co říkali dva klasikové marxismu-leninismu Marx a Engels: „Doposud se lidé snažili přírodu poznávat, nyní budeme přírodu přetvářet!“

4. 9. 2017 9:44

Mariánský kult je skutečnou zárukou rovnoprávnosti a důstojnosti žen, aniž by muži museli mít pocit, že jsou diskriminováni či odstrčeni. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie je starobylý svátek, který spojuje západní a východní církev. Ovšem lze také říci, že je to nový svátek pro západní církev, a to na základě prohlášení skutečnosti Nanebevzetí Panny Marie za dogma papežem Piem XII. v roce 1950.Vyslovíme-li slovo padesátá léta, pak nás, starší pamětníky, zamrazí. Neuplynulo ani pět let po skončení druhé světové války a začíná v době studené války stalinský teror, který zasáhl celou střední a východní Evropu. Jsou to léta, která se zapsala do dějin našich národů, našich zemí. Jsou to ale také roky statečného odporu reprezentovaného naší církvi postavami čtyř primasů: kardinála Józsefa Mindszentyho, Josefa Berana, Aloise (Aloysius) Stepinace a Stefana Wyszyńského. Můžeme s plnou vahou říci, že papež Pius XII. a zmínění kardinálové, reprezentanti Církve, nezklamali.

Právě přítomno: 161 hostů a žádný člen

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

STRAŠIDLA ZE ZÁLESÍ

 

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %