Hl. strana
IVO STREJČEK, Institut Václava Klause

IVO STREJČEK, Institut Václava Klause

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
5. 3. 2020 13:40
V sousedním Slovensku proběhly parlamentní volby. Slovensko je pro nás sice zahraničím, ale zahraničím mnohem bližším než jakýkoliv jiný sousední stát. Přestože českému pozorovateli nepřináleží vynášet soudy nad tím, jak a proč se slovenský volič rozhodoval, z pohledu kulturní a historické blízkosti obou národů, vzájemné lidské provázanosti i síly hospodářských vztahů je na místě analyzovat výsledky tamních voleb pečlivěji než v kterémkoliv jiném státě. Po listopadu 1989 hledala většina slovenské politické reprezentace cesty, jak dosáhnout vzniku samostatného slovenského státu. Opírala se o většinovou podporu slovenské veřejnosti, která si (z různých důvodů) přála odchod z československé federace. Slováci toužili po vlastní suverenitě intenzivně a tehdejší jednoznačný vítěz voleb na Slovensku Vladimír Mečiar jim samostatnost s realisticky jednající českou stranou, reprezentovanou vítězem voleb v české části federace Václavem Klausem, vyjednal.
7. 1. 2020 13:15

První prosincový den 2019 převzala vládu nad Evropskou unií dvojice politiků, kteří hlasitě a sebevědomě naznačují, že se nám po jejich předchůdcích Junckerovi a Tuskovi bude snad i stýskat. Předsedkyní Evropské komise se stala Němka Ursula von der Leyenová a prezidentem EU bývalý belgický premiér Charles Michel. Charles Michel je profesionálním politikem. Radním se Michel stal ve svých osmnácti letech, členem místní vlády když mu bylo dvacet čtyři, premiérem ve svých třiceti devíti letech. Jinou práci než politiku nikdy nedělal. V polovině listopadu, ještě před tím, než se formálně ujal funkce, Michel vystoupil na půdě University v Amsterodamu (studoval tam totiž šest měsíců v rámci programu Erasmus a na tento pobyt je „pyšný“) s projevem, ve kterém zcela otevřeně vyjádřil priority svého prezidentování. Prohlásil, že „dnešní klimatická změna ohrožuje naši samotnou existenci“ a proto „musíme přeřadit na vyšší rychlost“, neboť „musíme vést a inspirovat ostatní k tomu, aby jednali“. Ve své „klimatické“ fanatičnosti si bude Michel velmi rozumět s novou předsedkyní Evropské komise von der Leyenovou.

5. 4. 2019 9:42

Brusel slaví, neboť výsledkem brutálního tlaku, který vyjednavači EU v průběhu procesu přípravy smlouvy o odchodu Velké Británie z EU na britské politiky vyvinuli, byl text, jehož obsah musela Dolní sněmovna britského parlamentu drtivou většinou odmítnout. EU vědomě a bezohledně zatlačila Velkou Británii do politicky i společensky obtížně řešitelné situace. Je sice pravda, že si britská vláda v čele s premiérkou Mayovou dlouhodobě počínala nerozhodně a nejasně, jako by sama nevěděla, kam ve vyjednávání směřovat, čímž pozici Bruselu pouze posilovala. Rozhodující však je, že si EU přátelský rozchod (jak o něm neustále káže) nepřála a neudělala nic, čím by takovému rozchodu pomohla. Hlavní důvody byly dva: ponížit Velkou Británii za facku, kterou jí voliči svým rozhodnutím opustit EU uštědřili, a svou nekompromisností a bezohledností vůči Velké Británii vyslat zastrašující signál dovnitř EU.

31. 1. 2019 12:50

Brusel slaví, neboť výsledkem brutálního tlaku, který vyjednavači EU v průběhu procesu přípravy smlouvy o odchodu Velké Británie z EU na britské politiky vyvinuli, byl text, jehož obsah musela Dolní sněmovna britského parlamentu drtivou většinou odmítnout. EU vědomě a bezohledně zatlačila Velkou Británii do politicky i společensky obtížně řešitelné situace. Je sice pravda, že si britská vláda v čele s premiérkou Mayovou dlouhodobě počínala nerozhodně a nejasně, jako by sama nevěděla, kam ve vyjednávání směřovat, čímž pozici Bruselu pouze posilovala. Rozhodující však je, že si EU přátelský rozchod (jak o něm neustále káže) nepřála a neudělala nic, čím by takovému rozchodu pomohla. Hlavní důvody byly dva: ponížit Velkou Británii za facku, kterou jí voliči svým rozhodnutím opustit EU uštědřili, a svou nekompromisností a bezohledností vůči Velké Británii vyslat zastrašující signál dovnitř EU.

11. 1. 2019 14:31

V nedělním pořadu televize Prima Václav Klaus na otázku o hlavních ohniscích zvýšeného mezinárodního napětí ve světě odpověděl, že je „Ukrajina ponoukána politickými elitami Západu, včetně našich, aby co nejvíce provokovala Rusko a prezidenta Putina. Tam vidím možné ohnisko nebezpečí a myslím, že se Putin ještě chová opatrně a střízlivě a nenaskakuje na každou provokaci“. Ukrajinský velvyslanec v České republice reagoval vzkazem na svém twitterovém účtu otázkou: „Znamená jeho [Václava Klause] vyjádření souhlas s těmi, kdo si myslel, že to v roce 1938 bylo právě Československo, kdo vyprovokoval ‚opatrně a střízlivě‘ uvažujícího Hitlera?“.

3. 11. 2018 12:02
Říci, že komentář pana Klesly v Lidových novinách s názvem „Malý Klaus kritizuje velký den“ (29. 10. 2018) je mimořádně hloupý, by bylo málo. Tento komentář je i výjimečně zlý, a proto není možné na něj nereagovat. Autor vybízí Václava Klause, aby byl „v úctě ke svobodě slova a její ochraně zdrženlivý ... zvláště pokud je odpovědný za rozpad Československa“. Říci, že je Václav Klaus odpovědný za rozpad státního útvaru, který před sto lety vzniknul, chce i v době, kdy si nikdo nic nepamatuje (nebo se tak alespoň tváří), neomluvitelnou schopnost lhát. Budiž tedy znovu připomenuto: Slováci si dlouhodobě svůj vlastní stát přáli, směřovali k němu, každý uzlový okamžik dějin Československé republiky využívali k hledání vlastní cesty k suverenitě. Polistopadový proces, který vyústil ve vznik samostatného Slovenska, Václav Klaus ani nespustil, ani neinicioval, ani nemoderoval. To činili jiní. On celý problém zdědil, a zdědil jej v době, kdy výsledky parlamentních voleb v roce 1992 ve slovenské části republiky jednoznačně prokázaly, že Slováci chtějí samostatnost za každou cenu (což ostatně slovenský parlament vzápětí demonstroval vyhlášením Deklarace SNR o svrchovanosti Slovenské republiky 17. 7. 1992). Říci v tomto kontextu, že je tedy Václav Klaus zodpovědný za rozpad Československa, je obyčejná lež.
21. 3. 2018 13:23
Vražda dvou mladých lidí na Slovensku je hrůzný kriminální čin, který je třeba pečlivě a důsledně vyšetřit. Nepřináleží nám vynášet průběžné soudy. Vyšetřování je v kompetenci lidí, kteří takovou práci mají dělat a pro kterou si je daňoví poplatníci také platí. To, čeho bychom si ovšem měli všímat, je stále jasnější fakt, že vražda se stala spouštěcím mechanismem k propuknutí „bratislavské revoluce“.Výzvu slovenského prezidenta Kisky k „zásadní rekonstrukci vlády nebo předčasným volbám,… ať byly motivy vraždy dvou mladých lidí jakékoliv“ lze stěží chápat jinak, než jako Kiskovu (a koho dalšího?) cestu k revolučnímu přeformátování současného politického uspořádání na Slovensku.
2. 3. 2018 10:29

Při pozvání na oslavu k deseti letům existence Akce D.O.S.T. jsem nemohl uvěřit, že je to již skutečně deset let co toto sdružení zápasí o suverénní stát a jeho tradiční hodnoty. [1] Vedlo mne to k zamyšlení nejen nad uplynulými deseti lety jeho existence, ale také nad budoucími tématy tohoto uskupení v němž jsem po celou dobu cítil své spojence i přátele. A co je skvělé, že i po těch deseti letech to cítím stále. Což není věc samozřejmá, protože mnoho sdružení a hnutí a dokonce i politických stran za tak dlouhou dobu změnilo své postoje a zaměření. Akce D.O.S.T. však je stále pevným zastáncem tradičních křesťanských evropských hodnot a suverenního národního státu stejně jako já i celý Institut Václava Klause, jehož jsme členem. A nemohl jsem si položit otázku "Jakou budoucnost má Akce D.O.S.T.?".  

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Právě přítomno: 767 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %