Na Velký pátek si 2,18 miliardy křesťanů připomíná mučenickou smrt Pána Ježíše Krista za jejich vykoupení Doporučený

V roce 12014 si připomněli pražané slavnostním procesím ukřižování Pána Ježíše Krista V roce 12014 si připomněli pražané slavnostním procesím ukřižování Pána Ježíše Krista snímek Ivana Haslingerová, Fragmenty

Dnes, na Velký pátek 25. března 2016, vzpomínají 2,18 miliardy křesťanů (z toho 1,1 mld. katolíků), tedy téměř třetina světové populace, na utrpení a mučednickou smrt Pána Ježíše Krista z Nazaretu. Letošní Velký pátek je pro Českou republiku mimořádný tím, že se po 67 letech opět přidala k civilizovaným zemím, kde je Velký pátek státním svátkem. (V komunistickém Československu, byl  v roce 1951 zrušen.) V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha se koná od 18 hodin mimořádná slavnostní bohoslužba. Mši svatou, při které jsou věřící spolu s celou Církví uváděni do tajemství utrpení a smrti Pána Ježíše Krista bude celebrovat J. Em. Dominik kardinál Duka za hudebního doprovodu Pražského katedrálního sboru. 

 V tento tragický den neslouží klasická mše svatá a oltář je zcela holý - bez kříže, bez svícnů a bez pokrývek.  Nehrají varhany, nezvoní zvony. Podle starodávné tradice neslaví církev o Velkém pátku ani eucharistii. Základním a obecným prvkem liturgie tohoto dne je hlásání slova. Bohoslužby slova se skládá ze tří čtení, mezi nimiž jsou i pašije a vrcholí přímluvou za celý svět. Letos budou předčítány též úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem roku 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard a to hercem Jiřím Bartoškou.  Během obřadu budou provedeny Janovy pašije F. Holíka v úpravě Z. Pololáníka a zazní také Saety, tradiční andaluské velkopáteční zpěvy. Ježíšova smrt na kříži byla skutečná, nikoli zdánlivá. Bůh nebránil lidem jednat, i když se ohrožení týkalo právě jeho syna. Nepostupoval proti nim silou. Velký pátek není ale pouze dnem smutku a pláče, nýbrž dnem zamyšlení nad krvavou obětí Ježíše, která byla ve svém důsledku zdrojem spásy.

Církev o Velikonocích oslavuje vítěznou smrt Pána - zmrtvýchvstání je středem křesťanské víry. 

Křesťané vědí, že po hrůzostrašném a tragickém Velkém pátku bude následovat Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a dále pak noční obřady přecházející v neděli velikonoční, kdy se slaví Kristovo zmrtvýchvstání. Velký pátek je proto pouze první den velikonočního tridua, v němž se připomíná Ježíšova smrt na kříži.

Vrcholem liturgického roku, ústředním bodem křesťanské zvěsti je ale vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání. 

Žádné jiné náboženství nemá to štěstí, že jeho zakladatel byl po smrti vzkříšen. V tom je křesťanství unikátní.  Jakýkoliv argument pro platnost křesťanství stojí a padá s důkazy o vzkříšení Pána Ježíše Krista. 

Vrchní kněží a farizejové, kteří vymohli na Pilátovi jeho smrt na kříži, si toho byli dobře vědomi. Proto jim ani tato hrozná smrt nestačila, báli se, že kdyby třetího dne vstal z mrtvých, jak vždy kázal, potvrdilo by se tím, že je opravdu synem Božím. Vydali se proto za Pilátem a řekli mu: "Pane, vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: "Po třech dnech vstanu." Nařiď tedy , ať je hrob hlídán až do třetího dne vojáky, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: "Vstal z mrtvých!" To by byl ještě horší blud, než ten první!" Pilát kázal postavit před balvan stráž. Jestliže by Ježíš na kříži jen omdlel, jak tvrdí někteří atheisté, zabránil by mu po jeho procitnutí v útěku nejen balvan, kterým byl zavalen hrob, ale především stráže. Stejně tak by stráže zabránily jakémukoliv pokusu o krádež jeho těla ze strany učedníků. 

Zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista nejde vysvětlit jinak, než nadpozemskou mocí. On to ostatně po svém vzkříšení sám potvrdil, když pravil: "Byla mi dána veškerá moc na nebi i zemi. Já jsem s Vámi pro všechny dny, až do skonání světa."

Proto velikonoční tajemství kříže a zmrtvýchvstání Krista v sobě skrývá kromě jeho lidského strašlivého utrpení na Veliký pátek i dvě radostné zvěsti: Svou mučednickou smrtí osvobodil Kristus lidstvo od hříchu, svým vzkříšením zvítězil nad smrtí a zjednal těm, kteří v něj věří, přístup k novému životu. Svou smrtí jejich smrt zničil a zmrtvýchvstáním pro ně obnovil život věčný. Boží plán spásy byl  tak jeho výkupnou smrtí jednou pro vždy splněn. Poselství největšího křesťanského svátku Velikonoc proto zní: 

Ten, který se vrátil z říše zemřelých a jasně zazářil lidskému rodu - Ježíš Kristus - žije a kraluje na věky věků. Amen.

Číst 5076 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Související položky (podle značky)

Právě přítomno: 1069 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %